Tantra není náboženství, neříká vám čemu máte věřit, formou kultivace vlastní energie a přístupu k životu vás vede k pěstování vnitřního mistra.
Je to duchovní cesta a všechny duchovní cesty mají v principu stejný cíl, osvícení, nirvánu, dosažení kontaktu s božstvím. Jsou to cesty k Bohu, jednotě, k tomu, co nás přesahuje ať už to nazýváme jakkoliv.
Jsou to vlastně cesty na tentýž kopec, jen z jiných stran.
Tantrické ideje, filosofie jsou zčásti obsaženy i v některých formách Jógy. Jóga však usiluje o osvobození ducha od těla a tantra o jejich sjednocení. V tom spočívá základní odlišnost specifiky jógy a tantry.
Termín jóga se objevuje v indických filozoficko-náboženských textech již v osmém až devátém století před Kristem jako označení učení o metodách ovládání psychických a tělesných funkcí člověka s cílem dosáhnout vyšších duchovních stavů.
V tomto smyslu je jóga pokládána za hlavní prostředek osvobození jedince od pout hmotné existence (mókša), zahrnující jako základ techniky sebeomezování (askezi) a meditaci.
V základních tantrických spisech božská matka Kálí vysvětluje nutnost rituálních cvičení, které vedou k uskutečnění jednoty v sobě i jednoty s ostatním světem. Základní funkcí tantry je dovést nás k naší vlastní podstatě, pomoci nám objevit základy naší totožnosti. Tantrou se dozvíme pravdu, kterou jsme my. Tantrické učení říká, že když objevíme určité pravdy v sobě, poznáme i pravdy světa, vesmíru a našich psychických sil. Do psychické magie tantry lze proniknout jen prostřednictvím praxe.